Z mezinárodní konference o vzdělávání ve fyzice DIDFYZ v září 2025 si toho moc nepamatuji. Ostatně asi jako z většiny podobných akcí. Obvykle mi v hlavě zůstanou jedna nebo dvě výrazné vzpomínky. Z této konference mi kromě úchvatných panoramat Malé Fatry utkvěl jeden opravdu silný moment – jedna přednáška. Dodnes si vzpomínám, jak mě už od začátku obrazně zvedla ze židle a s nadšením jsem ji poslouchal až do konce.
Podobných přednášek jsem slyšel desítky, tahle však byla něčím jiná. Rezonovala ve mně. Říkal jsem si: Ano, tohle je vzdělávání, které chci. Vzdělávání, které má reálný základ, přináší změnu a dává smysl. Přednášel docent Marián Kireš z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích a tématem bylo něco, čemu se říká FCL – Future Classroom Lab. V překladu „laboratoř třídy budoucnosti“, zkráceně jednoduše „třída budoucnosti“.
Když se na Gymnáziu Kadaň objevila možnost vyrazit v rámci programu Erasmus+ Job Shadowing na týdenní stáž, neváhal jsem. Obrátil jsem se na Mariána Kireše s dotazem, zda by mě mohli přijmout na jejich pracoviště Katedry didaktiky fyziky na Přírodovědecké fakultě UPJŠ v Košicích. Odpověď byla kladná. A tak jsem 7. června 2025 vyrazil na cestu. Do 12. června jsem prožil inspirativní týden, který ve mně zanechal jednoduchou myšlenku: Tohle chci i u nás.
Základní myšlenka FCL vzešla z projektu iTEC koordinovaného organizací European Schoolnet. Ukázalo se, že je užitečné vytvořit modelový prostor pro výuku odpovídající současným požadavkům na vzdělávání. Tento prostor vznikl v roce 2012 v Bruselu pod názvem Future Classroom Lab a od té doby slouží jako místo, kde se mohou učitelé s tímto konceptem seznámit.
Chceme učit moderně, ale často stále využíváme třídy, jejichž základní koncept se od 17. století téměř nezměnil. Učitel má sice vpředu počítač a interaktivní tabuli, ale jinak zůstává vše při starém. Frontální uspořádání výuky, lavice v řadách nebo maximálně v kruhu. Občas rozdělíme žáky do skupin, ale podstata prostoru zůstává stejná.
FCL naproti tomu využívá princip zónového učení. Jednotlivé zóny si učitel přizpůsobuje podle svých potřeb, protože třída je vybavena flexibilním nábytkem. Stoly i další vybavení jsou na kolečkách a v podlaze jsou připravené přípojné body pro elektrickou energii.
Učitel plánuje činnosti pro jednotlivé zóny a žáci mezi nimi během výuky přecházejí. Mohou projít všechny během jedné vyučovací hodiny, ale také během dvou či více hodin podle charakteru práce.
Šest zón Future Classroom Lab
- zóna interakce
- zóna bádání
- zóna spolupráce
- zóna tvoření
- zóna seberozvoje
- zóna prezentace
Zóna interakce: Výuka zde zpravidla začíná. Probíhá zde diskuse mezi učitelem a žáky, formulují se otázky, shrnují dosavadní poznatky a využívá se formativní hodnocení, často i za podpory digitálních nástrojů. Obrazovka slouží jako prezentační plocha pro učitele i žáky.
Zóna bádání: V této části probíhají experimenty, měření a badatelské aktivity. Žáci pracují s moderními pomůckami a rozvíjejí praktické dovednosti. Není nutné mít osm nebo šestnáct identických měřicích sad jako v klasické laboratoři; často postačí dvě nebo tři kvalitně vybavená pracoviště. Takto do výuky vtahujeme vedle znalostí i dovednosti.
Zóna spolupráce: Zde pracují žáci v týmech. Probíhá brainstorming, hledání řešení a plánování projektů. Spolupráce může být jak prezenční, tak online. Žáci zde rozvíjejí schopnost sdílet odpovědnost a společně vytvářet nové nápady.
Zóna tvoření: Tato zóna je určena pro tvorbu vlastního obsahu. Může jít o prezentace, videa, podcasty, výrobky vytvořené na 3D tiskárně, návrh a realizaci experimentů nebo další tvůrčí činnosti. Právě zde se naplno využívají moderní technologie a digitální nástroje.
Zóna seberozvoje: Obvykle jde o menší relaxační prostor s pohodlným sezením, který je opticky a akusticky oddělen od zbytku třídy. Slouží pro samostudium, konzultace s učitelem nebo spolužáky, neformální komunikaci, reflexi a sebehodnocení.
Zóna prezentace: Žáci zde představují výsledky své práce ostatním. K dispozici bývá například interaktivní obrazovka nebo jiné prezentační technologie. Rozvíjí se zde argumentace, diskuse, poskytování zpětné vazby a prezentační dovednosti.
Technologie jako nedílná součást
Součástí FCL jsou moderní technologie – hardware i software. Žáci musí mít možnost ukládat, sdílet a prezentovat svou práci v cloudovém prostředí. Důležité je také snadné sdílení obsahu z notebooků nebo mobilních zařízení přímo během výuky. Učitel by měl mít možnost sledovat práci žáků, poskytovat zpětnou vazbu a hodnotit jejich výstupy.
Typické hardwarové vybavení:
- počítače a notebooky,
- měřicí systémy (Pasco, Vernier, Coach),
- audiovizuální technika (mikrofony, kamery, školní studio),
- hlasovací systémy,
- řídicí a ovládací systémy pro učitele.
Typické softwarové vybavení:
- cloudová úložiště (OneDrive, Google Drive),
- systémy pro řízení vzdělávání (Microsoft Teams, Moodle, Google Classroom, Canvas, Schoology),
- školní informační systémy (ASC Agenda, EduPage),
- videokonferenční platformy (Zoom, Webex, Google Meet, Microsoft Teams),
- vzdělávací platformy (Coursera, edX, Khan Academy, OpenLearning, Udemy),
- nástroje pro sběr zpětné vazby a hlasování (Slido, Poll Everywhere, SurveyMonkey, Kahoot!).
FCL není jen o nábytku nebo technologiích. Je to především jiný způsob práce a také jiný způsob přípravy učitele. Proto by jej měli využívat ti pedagogové, kteří v něm vidí smysl a chtějí s ním pracovat. Nejde o prostor pro improvizaci nebo nahodilé nápady. Sám učitel by měl být spolutvůrcem celého návrhu a podílet se na něm podle své promyšlené pedagogické koncepce, ideálně za podpory odborných konzultantů, např. z UPJŠ Košice.
Chceme-li změnit způsob učení i fungování školy, musíme být připraveni změnit také prostor, ve kterém se vzdělávání odehrává. Future Classroom Lab představuje jednu z možných cest, jak takovou změnu uskutečnit.
Můj pobyt byl nejen o FCL, ale také o využití mobilů ve fyzice, nebo o prestižním mezinárodním programu pro gymnázia. Navštívil jsem tři gymnázia, s pracovníky katedry jsem měl seminář o mé práci a druhý den zase prezentovali oni tu svou. Ale o tom všem zase v jiném článku.
Jaroslav Šmahel
Mobilita byla financována z projektu č. 2025-1-CZ01-KA121-SCH-000327749.
