18. března je pro vyšší gymnázium (mimo maturantů) připraveno vzdělávací pásmo workshopů, přednášek a her na téma dějin 20. století se zaměřením na dopady nacionalismu na společnost (historickou i současnou). Jeden z workshopů je zaměřen na rozpoznávání dezinformací a fake news v rámci mediální gramotnosti. Studenti a studentky absolvují 4 akce, které povedou pozvaní odborníci či naši vyučující. Níže jsou uvedeni vystupující, názvy akcí a jejich anotace.
Za přípravu celé akce patří poděkování všem vyučujícím, ale především Marcele Svejkovské, bez které by se akce neuskutečnila.
Iva Vachková
Děvčata (workshop)
Nabízí možnost blíže poznat osudy dívek, které po nějaký čas společně žily na jednom pokoji dívčího domova v Terezíně. Při skupinové práci aktéři vytvoří jejich charakteristiky na základě deníkových zápisů, obrázků, slohových prací a vzpomínek dalších dívek, ale objeví i některé vztahy mezi nimi, každodenní starosti a jednu mimořádnou událost.
Iva Vachkova je učitelka dějepisu, didaktiky dějepisu, dramatické výchovy a občas českého jazyka. Působila více než dvacet na čtyřletém gymnáziu a sedm let jako vedoucí lektorského oddělení v muzeu. Nyní působí v Památníku ticha v Praze – Bubenči a na Pedagogické a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
Sára Märc a Ludomír Franczak
Gutta (mnohovrstevnatý projekt, v angličtině)
Pojmenovaný po ženě z Yorubských kmenů, která vystupovala se skupinou tzv. „dahomejských Amazonek“ na Střeleckém ostrově v Praze v roce 1892 v rámci tzv. etnografických show. Gutta v Praze onemocněla břišním tyfem a po pár dnech zemřela. Její pohřeb byl velkou událostí, jíž se účastnilo mnoho lidí. Pohřbili ji 21. září 1892 na Olšanském hřbitově. O dva roky později její ostatky vykopal antropolog a lékař Jindřich Matiegka a uložil je do univerzitní sbírky, ze které se později formovala expozice Hrdličkova muzea člověka v Praze. Zde je Guttina kostra k vidění dodnes.
Ludomir Franczak je polský výtvarný umělec, divadelní režisér a kurátor. Jeho díla jsou vystavována v galeriích, divadlech, na veřejných prostranstvích a festivalech. Jeho hlavním zájmem je otázka paměti, identity a aktivismu. Prostřednictvím intermediálních akcí vytváří komplexní projekty využívající jak výtvarné umění, tak historii či literaturu. Je autorem několika uměleckých publikací a zvukových děl.
Sára Märc je kurátorka a výzkumnice. Vystudovala (alternativní a loutkové) herectví na pražské DAMU. Její praxe se pohybuje na pomezí kurátorské péče a uměleckých intervencí. Věnuje se převážně autorským a kolaborativním interdisciplinárním projektům. Ve své tvorbě se věnuje problematice vztahů lidských a ne-lidským zvířat, extraktivismu a postkolonialismu.
………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
Josef Märc
A tak tleskejte. (workshop)
Příběh Dory Peškové, rodačky z Karlových Varů, Kadaňačky volbou, téměř stoleté, jako východisko k přemýšlení nad osudem těch, kteří byli označeni za židy. Definice, evidence, diskriminace, deportace… a přežití. Nad statistikou, úryvky z filmu a stopami minulosti v naší přítomnosti.
Josef Märc je učitel na několika školách, amatérský zahradník, zájemce o vzdělávání, minulost, přítomnost i budoucnost. Didaktik na Katedře historie FF UJEP Ústí nad Labem a učitel na Gymnáziu Mostecká v Chomutově. Spolupracovník na mnoha projektech. Specializuje se na odsun Němců a holocaust. Inovátor výuky dějepisu.
………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
Martin Šmok
My a oni (Skupinové vidění světa ve vzpomínkách přeživších genocid)
S využitím unikátních filmových svědectví z Arménie, Rwandy ale i Československa se zamyslíme nad tím, jak pracujeme s lidskou potřebou stereotypů, s touhou definovat si, kdo jsme my, a kdo jsou oni. Každý člověk je unikátní lidská bytost, která se sama za sebe rozhoduje a sama nese odpovědnost za svá rozhodnutí. Uvědomovat si to v každodenním životě ale není lehké. Přitom i malý předsudek může vyústit ve velkou tragédii. Podíváme se na úryvky svědectví, poznáme místa, kde se dají najít celá, a prozkoumáme přednosti a rizika orální historie coby primárního zdroje informací. Zkusme se z minulosti poučit, ne kvůli “nim”, ale kvůli nám samým, každému z nás zvlášť.
Martin Šmok studoval scenáristiku a dramaturgii na FAMU, studia však nedokončil, protože se roku 1995 odstěhoval do Los Angeles a začal pracovat pro USC Shoah Foundation. Nadace založená slavným režisérem Stevenem Spielbergem vytvořila a spravuje jeden z největších archivů vizuální historie, jehož součástí je přes padesát tisíc interview s přeživšími genocid 20. století. Je také autorem několika dokumentárních filmů a kurátorem mnoha výstav zaměřených především na historii.
………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Václava Jandečková
Akce Kámen (přednáška)
Jedním ze zločinů komunismu je i tzv. akce Kámen, při níž byly podél hranic s Bavorskem vybudovány falešné německé (americké) stanice pohraniční stráže, kam agenti StB vodili ty, kteří toužili uprchnout z ČSR. Takoví lidé, v radosti z toho, že jsou na svobodě, uvedli o sobě a svých blízkých všechny možné i nemožné věci, které pak, po zatčení a obvinění z pokusu o přechod hranic, byly použity proti nim.
Do školy je zapůjčena výstava, se kterou by se měli studenti předem alespoň rámcově seznámit, paní Jandečková se pak zaměří na několik falešných hranic, které byly vybudovány v Ašském výběžku a u Svatého Kříže u Chebu. Jsou to místa, která jsou nám lokálně nejblíže.
Václava Jandečková se zabývá výzkumem a dokumentací zločinů komunismu jako soukromá badatelka. Výsledky svého výzkumu předkládá odborné i laické veřejnosti prostřednictvím knih a odborných studií publikovaných také v zahraničí. V roce 2017 se stala členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Za svoji třetí knihu Kauza Jan Masaryk (nový pohled). Doznání k vraždě a tajný přešetřovací proces StB z let 1950–1951 (2015) obdržela Mezinárodní zvláštní cenu Egona Erwina Kische.
………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Karla Pokorná
Slovem k lidskosti: Analýza dehumanizujícího jazyka v mediálním prostoru (workshop)
Ve workshopu se zaměříme na problematiku dehumanizace v mediálním prostoru, zejména na sociálních sítích. Analyzujeme vybrané příspěvky a komentáře uživatelů, prozkoumáme konkrétní slovní výrazy, jejich významové složky a pokusíme se najít některé společné rysy dehumanizujícího jazyka. Následně budeme diskutovat o tom, jaký vliv má dehumanizace na naše vnímání a chování, jak velkou roli v tom hrají sociální sítě i jakými způsoby lze přispět k prevenci či řešení této problematiky.
Karla Pokorná absolvovala učitelství českého jazyka a literatury pro střední školy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v současné době učí na Gymnáziu a SOŠ v Podbořanech. Ve své pedagogické činnosti se věnuje informačnímu a mediálnímu vzdělávání, dále se zabývá rozvíjením digitálních kompetencí ve výuce češtiny a zajímá se také o wellbeing ve škole.
………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
Monika Kubová
A Woman´s Life in the Bonds of the 20th Century (workshop o Sidonii Nádherné, v angličtině)
One life…just a human life. Politics…just affairs of states. The woman´s life influenced by the politicians´decisions. Politicians are also people living their life but are they human beings?
Sidonia Nádherna was born in 1885 and lived in the same place almost all her life. She had her home in the family chateaux that still stands in the same place but the name of the country changed many times. She was an emancipated woman as a result of her education and she was also considered as a Muse for several artists, poets, writers thanks to her ability to be a good listener.
In spite of her life´s ups and downs she was able to keep her dignity, independence and freedom.
For students who have fluent English and open mind.
Monika Kubová vystudovala Pedagogickou fakultu UJEP obor Dějepis a Anglistika se zaměřením na angloamerickou literaturu. Z dějepisu ji vždy zajímaly Dějiny každodennosti a vývoj postavení žen ve společnost. Dějiny umění, související s návštěvami galerií, architektonických krás celého světa, je také oblast, ve které se cítí dobře. Film, divadlo, cizí jazyky, cestování jsou další světy, které inspirují k neustálému hledání smyslu života. Ten je někdy těžké najít, nicméně osobnost jako je Sidonie Nádherná to, za mnohem těžkých okolností, dovedla.
………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
Sabina Fejsáková, Pavel Syrovátka
Dezinformace -> moderní šmejdství. Co dokáže lež? (workshop v počítačové učebně)
Přijďte na workshop, který zpochybňuje samotné základy informačního světa! “Dezinformace -> moderní šmejdství. Co dokáže lež?” Vás zavede do hlubin virtuálního oceánu, kde se vlny fake-news a hoaxů valí čím dál razantněji. V dnešní době, kdy tradiční média ustupují sociálním sítím a internetovým portálům, se stává nezbytným umět rozpoznat pravdu od lži. Jak identifikovat spolehlivé zdroje informací ve vzestupu titulků, které nás lákají jako magnet? A čím vlastně platíme za ten neustálý přísun informací? Přijďte se dozvědět víc! Naše setkání nabídne fascinující pohled pod pokličku digitálního světa, plného nečekaných fám, ale i návodů, jak se v tomto informačním chaosu orientovat.
Pavel Syrovátka vystudoval dvouobor informatika – anglický jazyk a literatura na Přírodovědecké fakultě UJEP. Během svých studii začal působit jako učitel informatiky na Gymnáziu v Kadani. Mimo pedagogické působení se zabývá vlivem moderních technologii na člověka.
Sabina Fejsáková absolvovala bakalářský obor humanitní studia na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Poté vystudovala učitelství základů společenských věd a dějepisu pro druhý stupeň ZŠ a střední školy na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. V současné době zakončuje své rozšiřující studium o český jazyk a literaturu na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Mimo jiné působí na Gymnáziu v Kadani jako pedagožka a neustále si rozšiřuje obzory. Nejen na půdě školy se zajímá o mediální vzdělávání, zdravý životní styl, cvičení a wellbeing.