V únoru 1990 vyrazil Václav Havel s doprovodem spolupracovníků a přátel na cestu po severozápadních Čechách, navštívil tehdy mj. Kadaň a Chomutov.  Z této cesty jsou unikátní filmové záběry, které pořídil MUDr. Jan Voráč, ke Kadani: https://www.youtube.com/watch?v=LSC_QuD7Mqk

Jednou z žen, které prezidenta doprovázely, byla spisovatelka Eda Kriseová. Studenti a učitelé chomutovského a kadaňského gymnázia měli to štěstí, že se s touto výjimečnou osobností mohli potkat v úterý 9. ledna na besedě, která se konala v Senátorské kanceláři Přemysla Rabase v Chomutově. Mluvila nejen o zmiňované Havlově cestě, kterou dokumentoval tento záběr promítaný na zeď:

Na fotografii stojí vedle Dany Němcové, na kterou vzpomínala jako na velice vzácného člověka. Mluvila o svých novinářských začátcích, zmiňovala se o době po srpnu 1968, kdy pro své názory a postoje z novin musela odejít a kdy začala psát beletrii. Aby se prý nezbláznila z nesvobodné doby, začala pomáhat v psychiatrické léčebně, kde nalezla inspiraci pro povídkovou knihu Křížová cesta kočárového kočího, ze které úryvek přednesl Maxmilián Ferenc ze septimy. Pro studenty pak podrobně popisovala své angažmá v samizdatové edici Petlice, mluvila o Ludvíku Vaculíkovi, ale i o desítkách dnes už skoro nevzpomínaných žen, které opisovaly přes kopírák zakázané texty. Účast v disentu se neobešla bez toho, aby se člověk dostal do hledáčku StB, paní Eda měla k tomuto tématu i řadu vtipných historek, byť bylo zřejmé, že jim mnohdy do smíchu nebylo.

Jako nejkrásnější dobu svého života hodnotila dva a půl roku, které strávila po revoluci na Pražském Hradě, a spolupracovala s Václavem Havlem či Karlem Schwarzenbergem. Ona zde měla na starosti oddělení stížností a milostí, zmiňovala spoustu nespravedlností, kterých se totalitní stát na svých občanech dopustil.

V diskuzi se pak Adam Juha ze sexty zeptal, zda (a případně jak) se změnil Václav Havel po té, kdy se stal prezidentem. Max se ptal na tvůrčí literární proces. Pan učitel David Ďulík pak po skončení besedy paní Kriseové řekl o tom, že byl tehdy v únoru roku 1990 coby čtrnáctiletý student chomutovského gymnázia přítomen příjezdu Havlovy delegace a že to pro něj je dodnes silná vzpomínka.

Tereza Zimmermannová ze 3. B o úterním setkání napsala: „Beseda s paní Edou Kriseovou byla velmi působivá. Nejvíce mě zaujaly vtipné historky z dob totality a také to, jak paní Kriseová vzpomínala na Václava Havla, Karla Schwarzenberga a další své kamarády a kolegy s velkým obdivem a láskou.“

A její spolužačka Kristýna Chobotová:  „Paní Kriseová měla zajímavé vyprávění ze svého života a celá beseda s ní byla velmi poutavá. I přes to, že to neměla v životě lehké, měla i vtipné historky a v kombinaci se vším tím seriózním to mělo balanc. Bylo skvělé mít možnost si poslechnout vypravování ze života takhle silné ženy.“ 

Marcela Svejkovská

Autorem fotografií z besedy je Miloš Štáfek.