Ve středu 22.11. začala třídenní studentská vědecká konference, na které stážisti Akademie věd měli možnost představit odborné porotě výsledky svých výzkumů v rámci projektu Otevřená věda. (Na tyto stáže je mimochodem možnost se přihlásit do 30.11.) Já jsem Prahu navštívila hned ve středu. Tento den byl totiž zaměřen na výzkumy z oblasti věd o živé přírodě. Překvapením dne pro mě bylo umístění se na bronzové příčce v tak obrovské konkurenci!

Ve výzkumu jsem se pod vedením našeho lektora společně s mou kolegyní ze Strakonic věnovala vlaštovkám, konkrétně nevěře, která je u nich poměrně častá. Společně jsme zjištovaly, zda samice podvede svého partnera se samcem kterého zná, nebo to nechá náhodě. Dále nás zajímalo, jestli je tento samec tzv. kvalitnější (tzn. je starší a má delší ocásek) než partner samičky. Vzorky, které jsme analyzovaly, pocházely z roku 2017 a byly od vlaštovek, jež hnízdí v obci Chotovice – byly pro nás již přichystané. My jsme si ale vyzkoušely všechny části výzkumu, přestože jsme již údaje k analýze měly. V průběhu roku jsme tedy navštívily Brno, kde jsme v laboratoři izolovaly DNA z krve vlaštovek, a také jsme se účastnily několika terénních odchytů na jiné lokalitě (Třeboňsko). Samotná analýza z již přichystaných údajů se skládala z nekonečné práce s Excelem a dále také s programem na genetické analýzy, který se nazývá Cervus.

K jakým výsledkům jsme dospěly? Samečci, s nimiž jsou samičky svým partnerům nevěrní, mají hnízdo blíže než je průměr všech hnízd od sebe (průměrně o 64 m blíže). Bohužel toto číslo je ovlivněno nevelkým množstvím dat – každý výkyv ho silně ovlivní (nemůžeme s úplnou jistotou říci, zda se opravdu nejedná o náhodu). Zjistily jsme také, že tito samci jsou skutečně kvalitnější. Jejich ocásek je delší (v průměru o 5,5 mm) a jsou průměrně o rok starší.

Melánie Maliňaková, 3.A