Ve čtvrtek 2. listopadu se postupně studenti třech různých tříd (dějepisný seminář 4.A, septima a 3.B) ocitli na bojištích i v zázemí první světové války, když spolu s didaktikem Josefem Märcem (FF UJEP) pracovali s dobovými pohlednicemi a korespondenčními listy. To, s jakým zaujetím pracovali, dokládají reflexe samotných studentů:

Bavilo mě texty číst a přemýšlet nad tím, kdo a komu to psal.

Dokázala jsem si pak představit životy vojáků a jejich rodin.

Mohli  jsme zkoušet “rozluštit” pohlednice sami a nechal nás vlastně bádat a dělat různé závěry.

Strašně se mi líbila forma, jakou pan Märc vyprávěl. Nejdříve nám podal stručné informace, seznámil nás s tématem, zjistil, co vlastně víme a teprve pak nás poslal „do terénu“.

Líbilo se mi, že všichni jsme k danému tématu mohli říct všechno, co nás napadlo a že hodina se týkala i nás. V tom smyslu, že jsme se i my mohli zapojit. Bavilo mě pracovat s dopisy a vyvodit z nich případnou hypotézu.

Líbila se mi forma čtení dopisů a prezentování ostatním, byl jsem rád, že jsem dostal dopis, který jsem dokázal přečíst.

Hodina o Velké válce se mi líbila. Byla interaktivní a plná zajímavých informací, nejvíce mě zaujalo to, že jsme mohli pracovat s opravdovými dopisy z války.

Bavilo mě číst dopisy a hledat v nich skrytý smysl.

Dozvěděl jsem se nové informace o Velké válce a o situaci legionářů, také jsem vůbec nevěděl o existenci nejdražšího filmu tehdejšího Československa (o bitvě u Zborova).

U dopisů mě překvapilo, jak fungovala cenzura, ve filmu to, že často bojoval otec proti synovi.

Přednáška mi přiblížila pocity lidí, kteří se aktivně zapojili do boje, ale také těch, co žili ve strachu o své nejbližší doma a čekali na jakýkoliv dopis nebo pohlednici od nich.

Marcela Svejkovská

Akce byla podpořena z projektu GYMKA 2024, který je spolufinancován Evropskou unií. Cílem projektu je rozvoj v oblastech, které škola/školské zařízení určí jako prioritní pro svůj rozvoj a budoucí směřování. Registrační číslo projektu: CZ.02.02.XX/00/22_003/0004804