Celé to začalo v roce 2022 kdy jsme stopem přejeli Českou republiku ze západu na východ. Jelikož rádi posouváme věci na další úroveň, tak jsme museli přijít s krapet větším dobrodružstvím. Prstem jsme jezdili po mapě dlouho, než jsme se zastavili na nejjižnějším bodě Evropy – Punta de Tarifa. A tak vznikl plán- 4 přátelé, 6 zemí, 14 dní a 3500 km silnic. (Ve čtyřech stopovat? Jeli jsme vždy po dvojicích a během cesty jsme se potkávali a střídaly)
Máme tu 13. červenec a začátek našeho tripu. Cíl na první den byl jasný, co nejrychleji přefrčet Německo a nocovat u Bodamského jezera. Obě skupiny byli úspěšné a další dva dny jsme strávili cestou přes nablyštěné Švýcarsko. Dorazili jsme do Ženevy, kde jsme se poprvé střetli a promíchaly dvojice. Umyli jsme ze sebe třídenní pot a špínu v jezeře Lac-Léman a opět každá dvojice zamířila k silnici. Ještě tentýž den jsme se dostali do Francie. Další tři dny jsme strávili cestou skrz Francii, kde jsme navštívili města Grenoble, Valence, Avignon, Marseille a Montpeliér a zažili pár prvenství na naší cestě. Město Grenoble: První noční stopování a nejnebezpečnější chvíle z celé cesty kdy jsme se ocitli v blízkosti střelby a následně byli napadeni psy. Město Marseille: První koupání v moři. Další společné setkání družiny jsme uskutečnili mezi městy Marseille a Montpeliér kde jsme se rozhodli pěšky v neúprosných vedrech prozkoumat krásy růžových solných jezer, které poskytují domov volně žijícím plameňákům. Společnou noc jsme strávili stěžováním si na velká vedra, příšerně otravný zvuk cikád a tíhu našich batohů. Zalezli jsme do stanů a po dlouhém žadonění cikád o ticho nám vyhověly a my mohli v klidu přečkat noc.
Je tu další den a další stát. Obě dvojice políbila stopařská štěstěna a za den jsme ujeli velký kus cesty a přiblížili jsme se na dosah k Barceloně, kde jsme 2Okm od města strávili noc. Plán na další den byl jasný, co nejrychleji se dostat do Barcelony a strávit celý den tam. Brzo jsme se ovšem střetli s realitou stopu ve Španělsku, kdy jsme 2Okm jeli přes 4 hodiny. Štěstí dvojic bylo občas dost odlišné. Jedná strávila krásnou noc na soukromé pláži a ta druhá uprostřed Barcelony na trávníku vedle pětihvězdičkového hotelu. Po další výměně dvojic v Barceloně jsme se po pobřeží vydali dále směrem na jih. Od cíle nás dělilo posledních 1100 km. Po zdánlivě nekonečných hodinách na žhnoucím slunci jsme se po třech dnech dostali do předposledního cíle naší cesty-město Gibraltar. Zde jsme strávili necelé dva dny, nastudovali jsme bohatou historii města, nabažili se výhledy na Afriku a v neposlední řadě porovnali naši podobu s místními volně žijícími opicemi. 10 den naší cesty a od cíle nás dělí posledních 20 km. S nadšením a zdviženými palci jsme stáli v 7 ráno u silnice a čekali na finálové auto. Netrvalo to dlouho a už jsme v Tarifě na pláži snídali croissanty z domácí pekárny. Na poslední dny naší cesty jsme se vrátili zpět do města Malaga, kde jsme nasbírali zpět energii a poté to vzali letadlem zpět.
Poznatky z naší cesty jsou jednoznačné. Dobří lidé jsou všude, byť jsme projeli jenom malou část světa, všichni jsme už teď přesvědčeni, že hodných a pohostinných lidí je na tomto světě více než těch zlých a jestli bychom mohli ovšem předat jednu zkušenost z naší cesty dál tak je to ta, že tohle dokáže každý. Nepotřebujete na to hromadu peněz ani zkušeností. Stačí nahodit stopařský úsměv a zvednout palec, sami budete překvapeni, kam až se dostanete!
Kdybychom někoho namotivovali dostatečně na to, že by chtěl stopování zkusit, neváhejte nás kontaktovat, rádi poradíme! A koho by zajímala kompletně zdokumentovaná naše cesta najdete ji na mém Instagramu juhar_adam!
