Strach je nejvýraznější a emočně nejsilnější lidský pocit, na který spoustu zpráv cílí. Tím, že ho v lidech podporují, podporují zároveň i jejich chování určitým směrem (dá se očekávat, manipulovat). Šířit strach lze nejlépe pomocí dojmu, že se na nás řítí katastrofa (záměrné používání slov jako „vlna“, „katastrofa“, „orkán“, „záplava“) Člověk se začíná cítit bezmocně. A do toho se blíží „konec“, „zánik civilizace“, „katastrofa“, „válka“, „pevnost“, „hranice“. Jsme ztraceni, to je to, oč tu běží, pomyslíme si. Náhle však na scénu vstupují ti, kteří mají řešení nebo se tváří, že ho mají („my vás ochráníme“, „mám řešení“, „budu za vás bojovat“, „pravda“, „žádné lži“, „víme, jak na to“). Začíná vám být tento scénář povědomý?

Dostáváme se zde však do velice absurdní situace, neboť tuto rétoriku používá např. i Donald Trump, který prokazatelně a opakovaně ve svých projevech lhal. Jak je na tom český prezident?

Orwellovské tvrzení o tom, že se pravda stane lží a lež pravdou, tu platí víc než doslova. Jak je to ale s pravdou, o kterou nám jde? Chceme slyšet fakta a diskutovat o nich, nebo chceme dostat ty informace, které očekáváme (tzv. pocitově pravdivé informace)?

Většina z nás se rozhoduje na základě emocí, ne na základě faktů. To platí i při rozhodování se ve volbách – málokdo z nás si udělá čas na to, aby si přečetl volební program stran a kandidátů, kteří se ucházejí o naši přízeň. Přitom jsou dost často velice stručné J

Na vysvětlování informací nemáme čas (nebo si ho neumíme udělat), spokojíme se s útržkovitými zprávami, které cílí na naše emoce. Problém ale je, že konkrétní webové stránky, hnutí, či politici cíleně vytvářejí takové typy zpráv, které manipulují. Často šíří jen polopravdy, neověřují zdroje, zpochybňují ověřená fakta, šíří nejistotu, strach… Pohybují se přitom na hraně zákona ve smyslu šíření pomluvy, podněcování k nenávisti, omezování osobní svobody. Jak upozorňuje M. Fendrych (2017) pro Aktuálně.cz „Nejnebezpečnější se jeví šíření pocitu, „že všechno je jinak”. To obrovské zpochybnění, jež se usazuje ve veřejném prostoru. Že demokracie je slabá, západní společnost v čele s EU a NATO prolezlé korupcí. Jakmile “nic neplatí”, pak lze šířit cokoliv, jakoukoli lež, protože zároveň “platí všechno”.“

Člověk tak daleko snadněji získá dojem, že „tvrdá ruka by fungovala líp“…

Česká Bezpečnostní a informační služba jde ve své výroční zprávě (2017) ještě dál a hovoří o hybridní válce, která „má za cíl ovlivnit českou společnost. Ne sběr zpravodajských informací, nýbrž aktivní opatření k oslabení západu, k vrážení klínů mezi členy západních aliancí, k vyvolávání sporů mezi spojenci a tímto si připravit půdu pro případ vypuknutí opravdové války. Získat utajovaný dokument dnes nic neznamená, základem je proniknutí do mozků těch, co vedou státy.“

Jak rysy mívají fake news a populistická prohlášení:

• často nejsou podložené daty, statistickými výsledky, fakty
• na složitý problém poskytují jednoduchou odpověď (zdánlivé řešení)
• poukazují na ostatní, že mohou za naši nespokojenost a za naše problémy
• prohlášení cílí na sledovanost, marketing, spíše než na to, zda jsou určité věci vůbec legislativně možné a pravdivé
• ti, kteří je šíří, neusilují o to, aby lidé slyšeli to, co mají slyšet – ale o to, co slyšet chtějí

Co může pomoct fake news odhalit:

• titulek (buďme kritičtí)
• autor, webová adresa
• zdroj (prověřte ho)
• neobvyklé formátování textu (velká písmena, tučné a barevné fonty)
• fotografie (nejedná se o fotomontáž? jaký pocit má fotografie vzbudit?)
• datum vydání (jak je článek aktuální)
• odkazuje článek na jiné zdroje (které?)
• které další zprávy webová stránka šíří
• není to vtip nebo satira?

Metoda E.S.C.A.P.E. aneb ptejme se u každé zprávy:

• E (evidence), je článek založený na faktech? Co ne/sděluje?
• S (source), kdo je autorem? Mohu věřit zdroji?
• C (context), dá se téma zasadit do širších souvislostí? Jak vypadají?
• A (audience), komu je zpráva určená? Kdo je cílovým publikem?
• P (purpose), proč byla zpráva napsaná? Aby informovala, vzdělávala, vydělávala, ovlivnila mínění lidí?
• E (execution), jak je zpráva prezentována? Věcně, gramaticky a textově správně?

Pravda je někdy hořká a lež mnohem sladší. Pro demokratický vývoj společnosti jsou ale nezbytná fakta a na nich založená diskuze. Nemáme-li totiž stejnou informační základnu (např. Země je placatá x Země je rotační elipsoid), každý náš spor bude postrádat smysl.

Zdroje k článku:

1. Aktuálně.cz, Fendrych, M. (2017) Šéf BIS promluvil: Ruští špioni jsou profíci, vyvolávají tu pocit, že všecko je špína (online, cit. 31-10-2018). Dostupné z WWW: <https://nazory.aktualne.cz/komentare/sef-bis-rusti-spioni-jsou-profici-v-cesku-vyvolavaji-pocit-z/r~2e08501e4aa011e7bdee002590604f2e/>
2. ARD (2016) Alternative für die Politik: Emotionen statt Fakten, Panorama, NDR (online, cit. 31-10-2018). Dostupné z WWW: <https://youtu.be/Di2_D9arRSM>
3. Bezpečnostní informační služba (2017) Výroční zpráva za rok 2016 (online, cit. 31-10-2018). Dostupné z WWW: <https://www.bis.cz/public/site/bis.cz/content/vyrocni-zpravy/2016-vz-cz.pdf>
4. NewseumED (2018) E.S.C.A.P.E. Junk News (online, cit. 31-10-2018). Dostupné z WWW: <https://newseumed.org/tools/lesson-plan/escape-junk-news>