Ve Středověké baště v Kadani mohou zájemci od dubna do začátku listopadu zhlédnout výstavu Betonová hranice. Výstava vznikla k 90. výročí zahájení prací na opevněních ŘOP, zachycuje historii výstavby pohraničního opevnění zejména s ohledem na situaci ve třicátých letech 20. století. Její autoři také rozbíjejí tradiční narativ my versus oni, když na jednom z panelů připomínají, že výzvu k mobilizaci v roce 1938 uposlechla více než polovina sudetských Němců. V září 1938 československá armáda při všeobecné mobilizaci dokázala během několika dnů povolat přibližně milion mužů. Německé velení počítalo s tím, že útok na československé opevnění by znamenal značné ztráty. Není jisté, jak by případný vojenský střet dopadl, protože k němu nikdy nedošlo. Po mnichovské dohodě Německo získalo většinu vybudovaných pevností prakticky bez boje. Wehrmacht následně využil československé bunkry k testování zbraní a zkušenosti z těchto zkoušek později uplatnil při dobývání pevností ve Francii a Belgii. Po roce 1945 byla část objektů znovu využívána, ale mnoho z nich chátralo nebo bylo rozebíráno na kovové součásti. Od konce 20. století se péče o opevnění ujaly spolky, muzea a dobrovolníci. Mnohé bunkry byly opraveny, zpřístupněny veřejnosti a slouží jako technické a historické památky. Opevnění dnes představuje významnou součást české kulturní krajiny.

Expozicí dnes velmi zajímavě provedl Mirek Vlasák své spolužačky a spolužáky ze sexty, která tak příjemně strávila letošní poslední hodinu dějepisu.

Marcela Svejkovská