Ve středu 6. května jsme se v Praze vrátili do roku 1942. Nejednalo se jen o suchý výklad, ale byla to mrazivá cesta po stopách lidí, kteří za naši svobodu zaplatili životem.

Prošli jsme si osudnou zatáčku i trasu Gabčíkova úprku, kde strach soupeřil s odhodláním. Stáli jsme u Bulovky, kde se lámal osud protektorátu, a připomněli jsme si ty „nenápadné“ hrdiny – celé rodiny, které parašutisty nenechaly na holičkách, i když věděly, že je čeká smrt.

Naše putování skončilo u chrámu v Resslově ulici. Pohled na prostřílené okno krypty nám připomněl poslední slova, která odtud zazněla: „Jsme Češi, nikdy se nevzdáme!“

Sabina Fejsáková