Ve dnech 5.2 až 6.2 2026 na PF UK jsem měl možnost zúčastnit se odborného setkání zaměřeného na didaktiku biologie, které nabídlo pestrý program přednášek, workshopů a diskusí zaměřených na současné trendy ve výuce přírodních věd. Akce přinesla nejen nové odborné poznatky, ale především inspiraci, jak biologii přibližovat studentům srozumitelně, atraktivně a v širších souvislostech.

Proč nevidíme rostliny? Fenomén „plant blindness“

Jedním z velmi podnětných příspěvků byla přednáška věnovaná fenoménu tzv. „plant blindness“, tedy tendenci lidí přehlížet rostliny jako aktivní a zásadní součást ekosystémů. Přednášející upozornil na skutečnost, že výuka biologie je často silně zaměřena na živočichy, zatímco rostliny zůstávají v pozadí zájmu studentů.

Diskutovány byly možnosti, jak tento jev ve výuce eliminovat. Mezi doporučovanými přístupy se objevovalo například zapojení badatelsky orientované výuky, práce s živým rostlinným materiálem či využívání mezioborových souvislostí, například propojení botaniky s ekologií nebo klimatickými změnami. Přednáška ukázala, že aktivní práce s rostlinami může významně posílit environmentální gramotnost studentů.

Interaktivní knihy o hmyzu jako nástroj popularizace přírodních věd

Velmi inspirativní byla také prezentace zaměřená na interaktivní knihy pro děti, které popularizují svět hmyzu. Přednáška zdůraznila význam vizuálně atraktivních a interaktivních vzdělávacích materiálů při budování pozitivního vztahu k biologii již v raném věku.

Byly představeny konkrétní příklady publikací využívajících prvky manipulace, prostorových modelů či herních principů. Diskuse se následně zaměřila na možnosti využití těchto materiálů nejen na základních školách, ale také ve středoškolské výuce například při úvodních motivačních aktivitách nebo při popularizačních akcích.

Součástí programu byla také moje vlastní přednáška zaměřená na tvorbu trvalých mikroskopických preparátů pomocí glycerol-želatiny a jejich využití ve výuce biologie na středních školách.

Přednáška se věnovala technologickému postupu přípravy preparátů, jejich výhodám i praktickým možnostem začlenění do laboratorních cvičení. Bylo zdůrazněno, že tento typ preparátů umožňuje dlouhodobé uchování biologického materiálu při zachování relativně jednoduchého výrobního postupu.

Z pedagogického hlediska byla diskutována možnost zapojení studentů přímo do tvorby preparátů, což podporuje rozvoj laboratorních dovedností, jemné motoriky i hlubší porozumění mikroskopické stavbě organismů. Současně byla zmíněna i ekonomická dostupnost této metody, která ji činí vhodnou pro běžnou školní praxi.

Sdílení zkušeností jako klíč k rozvoji výuky

Celá akce potvrdila význam odborných setkání pedagogů, která umožňují sdílení zkušeností, výměnu výukových materiálů i diskusi nad aktuálními výzvami ve výuce biologie. Velkým přínosem byla pestrost témat – od moderních vědeckých metod až po praktické didaktické nástroje využitelné přímo ve výuce.

Účast na této konferenci přinesla řadu nových podnětů a inspirací, které lze využít při výuce biologie na střední škole. Zároveň potvrdila, že propojení odborného obsahu s moderními didaktickými přístupy představuje klíč k rozvoji přírodovědného vzdělávání.

Hynek Kopecký