Dvacetiletou trasou V. ročníku připomínkového studentského pochodu Postoloprty-Žatec se naše gymnázium vydalo potřetí. Letošní účast byla asi rekordní, v počtu zapojených středních škol celého regionu, ale i tím, že se přidala řada významných osobností z České republiky i Německa. Nový arcibiskup Stanislav Přibyl nejprve sloužil mši smíření v kostele Nanebevzetí Panny Marie, pak se převlékl z kněžského roucha a pochodoval s námi, aby pak další mši odsloužil v Žatci.

Byli jsme se podívat na hřbitově, kde studenti Gymnázia Jana Keplera nainstalovali 1000 kamínků s vepsanými jmény obětí. Jsou umístěny pod pamětní deskou s vágním nápisem: „Všem nevinným obětem postoloprtských událostí května a června.“ Přesný počet obětí se asi už nikdy nedozvíme, uvádí se až 5000.

Každý účastník si mohl tradičně vybrat jméno oběti, na jejíž památku cestu absolvuje.

Zastavili jsme na několika místech paměti, které dlouho ve městě nebyly nijak připomínány, ba naopak. Šli jsme kolem staveniště, na kterém se začaly budovat rodinné domy – tam, kde ještě nedávno stála kasárna z 18. století, tam, kde docházelo na jaře 1945 k vraždám.

Prošli jsme kolem místní základní školy, do které chodili i bratři Urbanovi, jejichž tátu tehdy zastřelili před očima jejich mámy. Kolik takových osudů bylo?

Sochař Čestmír Suška instaloval v Postoloprtech a v Žatci několik svých objektů – Opuštěných obydlí -a v synagoze pak je objekt s názvem Páteř. Pan Suška šel pochod také a mluvil o okolnostech vzniku těchto soch.

U kříže v Bažantnici zazněly za oběti masakru a násilí modlitby – v češtině, hebrejštině a němčině.

Polními cestami mezi chmelnicemi jsme došli na zámek Stekník, kde jsme si odpočinuli a odkud jsme se vydali do Žatce.

Děkujeme za příležitost připomenout si s mladými lidmi tyto události. Velmi si vážíme dlouholeté práce pana Petra Zemánka, který akci začal pořádat spolu se svými studenty z Gymnázia Jana Keplera a který nás před třemi lety pozval, abychom se k nim také přidali.

Marcela Svejkovská

Monika Kubová