V rámci přednáškového cyklu Klubu Salón jsme v pátek 20. února přivítali dalšího zajímavého hosta. Tentokrát mezi naše studenty zavítal docent Martin Veselý, historik z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Spolu se svou ženou, historičkou Hanou Veselou z Národního památkového ústavu, nedávno vydali knihu věnovanou historii sídliště v Holýšově u Plzně.

Publikace mapuje proměny původně malé a nenápadné obce, která se během druhé světové války stala sídlem jedné z největších zbrojovek nacistického Německa. Autoři vycházeli z důkladného studia archivních pramenů i terénního výzkumu. Zaměřili se na to, kdo do Holýšova během války přicházel pracovat a žít, jak fungoval místní průmysl a do jaké míry byla výroba závislá na nucené práci vězňů z pracovních, zajateckých i koncentračních táborů.

Po obsazení Československa nacistickým Německem byl Holýšov začleněn do území Třetí říše. Bývalá sklárna byla přestavěna na muniční továrnu vyrábějící munici pro německou armádu. Nejprve zde pracovali váleční zajatci a nuceně nasazení dělníci, později také vězni z  poboček koncentračního tábora Flossenbürg. V roce 1944 vznikl u statku v Novém Dvoře externí ženský koncentrační tábor, do něhož bylo deportováno přibližně tisíc žen různých národností, především Francouzek, Polek, Rusek, včetně žen pronásledovaných z rasových důvodů. Práce vězňů byla využívána zejména pro válečnou výrobu a podmínky v táborech byly velmi tvrdé.

Koncentrační tábor v Holýšově byl osvobozen 5. května 1945 jednotkami polské Svatokřížské brigády, které zde osvobodily stovky žen a následně se spojily s jednotkami 3. americké armády. Po válce se Holýšov vrátil do Československa a většina původního německého obyvatelstva byla vysídlena. Město tak vstoupilo do nové etapy své historie.

Přednáška byla doplněna promítáním řady unikátních fotografií, které se autorům podařilo získat v archivech, na aukcích i náhodnými objevy. Díky nim mohli studenti nahlédnout do každodenní reality válečného Holýšova a lépe pochopit složitost této kapitoly našich dějin.

Dnes tuto historii připomíná například Dům dějin Holýšovska, kde se návštěvníci mohou seznámit s osudy města i jeho obyvatel. Přednáška však nebyla jen pohledem do dějin jednoho západočeského města. Studentům zároveň pomohla lépe si představit, jak se v období druhé světové války žilo také na Kadaňsku, Chomutovsku a Podbořansku – tedy v regionech, odkud většina z nich pochází a kde dnes žijí, ale jejichž válečná minulost pro ně dosud zůstávala spíše málo známou kapitolou. Podobná setkání tak dávají místním dějinám konkrétní tvář a  pomáhají mladým lidem lépe porozumět historii vlastního kraje.

Marcela Svejkovská a Monika Kubová

Děkujeme ČEPS a.s. za finanční podporu této akce v rácmi projektu Světlo pro region.