Nejenom učebnicemi a výukou ve škole živo je GymKa studentstvo! Aneb první část výměnného programu se Schoonhovens college je úspěšně za námi. Už se jenom stotřiapadesátkrát vyspíme a jedeme do Schoonhovens, malebného třináctitisícového městečka, my.

V říjnu se celkem 25 odvážných studentů a studentek z prváku a z kvinty rozhodlo otevřít dveře (doslova) nizozemským dětem a na týden se stali jejich novými rodinami. I letošní pobyt začal oblíbeným FAMILY DAY, což znamená, že celou neděli naše nové nizozemské přátelstvo strávilo se svými rodinami na výletech, na houbách nebo na bowlingu. V pondělí jsme vyrazili do matičky Prahy, abychom okoukli v Národním muzeu Lucy a další exponáty ze stálé sbírky, mrkli se na Karlův most a zkusili, jestli pražský Starbucks nebo mekáč se chuťově nějak liší od toho nizozemského (surprise surprise – neliší ‍️). V úterý jsme začali samotnou práci na projektu, které samozřejmě předcházely seznamovací hry a úvod do celého projektu. Projekt je už tradičně zaměřený na udržitelné cíle a v tomto roce padla volba na téma ZDRAVÍ A ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL. Děti se tedy nejprve seznámily s různými aspekty zdravého životního stylu a jak ovlivňuje nejen naši fyzickou, ale i psychickou pohodu a po teoretickém úvodu přišla na řadu dotazníková část, která schraňovala cenné údaje, ze kterých jsme potom v další fázi mohli čerpat podklady. Odpoledne jsme se seznámili trochu s Kadaní – prosvištěli jsme Františkánský klášter a pak se Kadaň poznávala na vlastní pěst v týmech v promyšleném Scavenger Huntu, takže jestli jste někoho viděli měřit Katovu uličku v jejím nejužším místě nějakou netradiční mírou nebo kopírovat vlastním tělem čas z repliky Staroměstského orloje na nábřeží, ano, to byly naše děti.

Středa byla opět určená poznávání českých krás, tentokrát padla volba na čtvrté největší město Česka a zajeli jsme do Plzně. Návštěva Techmánie byla samozřejmá a seznámili jsme se i s historií a principy výroby plzeňského čepovaného moku.

Ve čtvrtek jsme nasadili vědecké čapky, vzali data z úterka a jali se analyzovat údaje – jak ovlivňuje míra naší pravidelné sportovní aktivity naši tepovku v klidu nebo po nějakém zvýšeném výkonu? Jak ovlivňuje délka a kvalita spánku naši náladu během dne? Jakým způsobem se jídlo a pití, které pravidelně konzumujeme, promítá do naší fyzičky? Každá skupina se zaměřila na jinou zkoumanou veličinu, vysosala údaje, připravila prezentaci a představila své výsledky ostatním. Spousta dětí pracovala poprvé s Google Sheets nebo Google Slides, takže jsme si osvojili i digitální dovednosti, které v příštích letech studia určitě zúročí. Některá zjištění byla navíc opravdu velmi zajímavá – děti mimo jiné pochopily i princip nižší tepovky u sportovců.

Závěrečný rozlučkový večer letos proběhl ve slavnostních prostorách kulturního domu Střelnice, kde se nás sešlo přes 11 desítek lidí – nejenom české a nizozemské děti, ale i naši rodiče, případně sourozenci. Tančilo se, jedlo se (většinou zdravě, i když se našel i nějaký ten bramborový salát a řízek, o frgálech nemluvě ), bavilo se, trochu se soutěžilo v tom, která strana pustí šílenější hit (máme teď díky tomu docela slušný playlist ) a objímalo se v očekávání odjezdu hned druhý den ráno. Loučení bylo slzavé, dlouhé a velmi vřelé, a zatímco naše nizozemské přátelstvo čekala téměř čtrnáctihodinová cesta domů, naše studentstvo šlo většinou rovnou do postele načerpat sílu a energii na dohánění veškerých školních povinností.

Kdo nezažil, tak si neumí představit, jaká je to jízda – nejprve spousta nervozity a drobet strachu, pak žít celý týden 24/7 v angličtině, zároveň ale poznat lidi z úplně jiného prostředí a uvědomit si, že toho, co nás spojuje, je opravdu mnohem víc. V dubnu se už těšíme na poznávání nizozemských krás zase my.

Díky, Erasmus+ za zprostředkování!