Den 28. října je nejdůležitější státní svátek našeho národa. Nebudu tento rok psát věty o historii. Pouze kopíruji část provolání tehdejších představitelů našeho národa, které je platné i dnes. Pro úplnost přidávám jako obrázek část jiného významného dokumentu, který napsal náš 1. prezident Tomáš G. Masaryk.

Lide československý!

Tvůj odvěký sen stal se skutkem. Stát československý vstoupil dnešního dne v řadu samostatných, svobodných, kulturních států světa. Národní výbor, nadaný důvěrou veškerého lidu československého, přejal jako jediný a oprávněný a odpovědný činitel do svých rukou správu svého státu.

Lide československý! Vše, co podnikáš, podnikáš od tohoto okamžiku jako nový svobodný člen velké rodiny samostatných svobodných národů.

Novými činy v těchto chvílích zahajují se nové, bohdá slavné dějiny Tvoje. Nezklameš očekávání celého kulturního světa, který se žehnáním na rtech vzpomíná Tvých slavných dějin, jež vyvrcholily v nesmrtelné výkony československých legií na západním bojišti a na Sibiři. Celý svět sleduje Tvoje kroky do nového života, Tvůj vstup do země zaslíbené. Zachovej štít čistý jako jej zachovalo Tvé národní vojsko: Československá legie. Bud‘ si stále vědom, že jsi občanem československého státu nejen se všemi právy, nýbrž i povinnostmi.

Na počátku velikého díla ukládá Ti Národní výbor, ode dneška Tvá vláda, aby Tvé chování a Tvá radost byly důstojny velké chvíle nynější. Naši osvoboditelé Masaryk a Wilson nesmí býti zklamáni ve svém přesvědčení, že dobyli svobody lidu, který dovede sám sobě vládnouti, ni jediným rušivým činem nesmí býti zkaleny nynější veliké okamžiky, ni jediný z Vás nesmí se dopustiti ničeho, co by mohlo vrhnouti stín na čisté jméno národa.

Každý z Vás musí bezvýhradně šetřiti všeho, co jinému jest svato.

Svobody osobní, majetku soukromého nesmí býti dotčeno.

Provolání Národního výboru – 28. října 1918

A co si vzít ze symboliky dnešního svátku do běžného života? Možná to, že nacionalismus není vlastenectví. Nenávist, ať již skrytá nebo otevřená, ničí nejenom životy lidí, ale především soudržnost společnosti, kterou naši předci i za cenu vlastních obětí vybudovali. Jeden z našich největších osobností 20. století řekl. Máme postavit morálku nad politiku, vědu a ekonomiku. Máme cítit, že jedinou skutečnou páteří všeho našeho konání – má-li být mravné – je odpovědnost. Odpovědnost k něčemu vyššímu, než je má rodina, má země, můj podnik, můj prospěch. Tím, co nám bude říkat, zda konáme dobře, se nazývá lidské svědomí. Nebyl naivní a uvědomoval si, že je to cíl, který máme dosáhnout, ale jak to již v životě člověka bývá, tak důležitější a delší je cesta k tomuto cíli.

Tomáš Oršulák