Natálie Bartoňová z 2. B zpracovává odbornou práci, ve které zpovídá mladší i starší pamětníky a snaží se z jejich výpovědí poskládat obrázek 20. století. Jedním z oslovených byl pan Marcel Šlaj z Chomutova, který se roku 1933 narodil v dnes již neexistujících Ervěnicích. Ve čtvrtek 15. června vyprávěl o svém životě postupně dvěma třídám – sextě a 2.B. Výjimečné bylo jeho svědectví o poměrech v pohraničí očima malého českého kluka, který musel chodit do německé školy a jehož rodiče po Mnichovu nesměli odejít do vnitrozemí kvůli odborné kvalifikaci jeho tatínka. Studenti shrnuli, co jim na besedě přišlo nejzajímavější a nové a na co by se případně ještě potřebovali a chtěli doptat:
Zaujalo mě:
- nemohl za války postoupit výš než do 6. třídy
- školní systém za války, přístup učitelů k českým žákům v německé škole
- jak si jako děti vyráběly zbraně – luk z vrbového prutu a strunu z hudebního nástroje
- na vysvědčení se psala národnost rodičů
- bojovali o košili pomocí klacků proti vzduchovkám německých dětí
- ve škole se více trestali čeští než němečtí žáci
- moc se nemluví o situaci v pohraničí během války
- na Hitlerův svátek a narozeniny museli mít všichni vyvěšené vlajky
- rychle stahovali vlajky s hákovými kříži, když se blížila Rudá armáda
Na co se chci ještě zeptat:
- Proč Ervěnice musely zaniknout?
- Jak pro něj ztráta rodné vesnice byla těžká?
- Jak v dětství vnímal rozdíly mezi Čechy a Němci?
- V kolika letech se naučil německy?
- Byli němečtí spolužáci vždy nepřátelští?
- Jak vnímal odsun Němců?
Marcela Svejkovská