Na porajmos – genocidu evropských Romů a Sintů se u nás v posledních letech vzpomíná častěji než dříve, přesto povědomí o této tragédii stále není dostatečné. I proto jsme se v pátek cestou do Polska zastavili v památníku v Hodoníně u Kunštátu. Tady podobně jako v táboře v Letech u Písku byly nuceně koncentrovány celé rodiny moravských a českých Romů a Sintů, největší počet obětí byl mezi malými dětmi, i odtud byli lidé transportováni do vyhlazovacího tábora v Auschwitz II-Birkenau. Kromě komentované prohlídky areálu nás čekal objednaný workshop o útěku jednoho z vězněných – Jana Ištvána. Studenti jeho příběh zpracovávali ve skupinách, skládankovým učením, využívali interaktivních částí expozice a velmi je to zajímalo a bavilo.

Večer jsme dorazili do hostelu v centru Krakowa (přímo ve čtvrti Kazimierz), na procházku městem vyrazili v sobotu ráno po snídani. Čekalo nás asi dvou a půl hodinové putování ulicemi jednoho z nejkrásnějších polských měst, pedagogický doprovod střídavě na několika stanovištích komentoval starší i moderní historii místa. V Kazimierzi jsme míjeli několik synagog, plot jedné z nich slouží jako pietní místo vzpomínání na unesené oběti ze 7. října 2023… Mluvilo se o Schindlerovi, jeho životu, filmu, dopadu na město a formy zachycení vzpomínek. Na Wawelu jsme obdivovali stopy dávných dějiny, zkoušeli identifikovat různé stavební a slohové prvky a poslechli si pověst o drakovi. Na největším evropském náměstí, na Rynku Głównym, nám trubač z věže mariánského kostela odtroubil svým hejnalem další část prohlídky, která už byla v režii samotných studentů. Využili času nejen k občerstvení (zapiekanki, boršč, pirohy, žurek, bigos…), ale také k návštěvě muzeí a galerií. Mnozí se potkali u Dámy s hranostajem nebo v Schindlerově továrně na cínové nádobí.

Druhý den brzy ráno jsme se vydali na cestu do památníku v Auschwitz a Birkenau. Areály vyhlazovacího tábora jsme si prohlédli ve dvou skupinách, s českým průvodcem a slovenskou průvodkyní. Většina studentů měla za sebou zkušenosti z návštěv terezínského ghetta a Židovského muzea v Praze, cestou z Osvětimi všichni mlčeli…

Domů jsme se vrátili v neděli pozdě večer, dojmy z návštěvy míst paměti holocaustu v nás budou rezonovat ještě dlouho. Učitelé s nimi budou dále pracovat v hodinách dějepisu, základů společenských věd i literatury.

Marcela Svejkovská, Monika Kubová, Jiří Nebeský, Kateřina Kopicová

 

Pár studentských reflexí:

„Exkurze do Hodonína u Kunštátu, Krakova a především do Osvětimi pro mě byla velmi silným zážitkem. Hlavním cílem bylo poznat hrůzy druhé světové války a nacistická zvěrstva, která tenkrát páchali, což se naplnilo víc, než jsem očekával. I když mě Krakow příliš neoslovil, atmosféra v koncentračních táborech mě zasáhla na úplně jiné úrovni. Procházet místy, kde se odehrávalo tolik utrpení, bylo děsivé, také díky průvodci, který celou prohlídku pojal velmi profesionálně a zajímavě. Když jsme po prohlídce šli zpět do autobusu, tak ani tam ze mě ze začátku neopadla ta atmosféra z táborů, ale později se vše srovnalo. Byl to skvělý, i když smutný zážitek, a myslím si, že byl pro mě, a i pro všechny ostatní, velmi důležitý, protože si musíme tyto události připomínat, a uvědomovat si jejich vážnosti, a jak jinak to udělat, než samotné místo navštívit.“  Jiří

„Výlet na Moravu a do Polska byl zajímavý a plný zážitků. Exkurze v Hodoníně u Kunštátu byla velmi informativní a jsem ráda, že jsem měla možnost tábor navštívit. Následující výlet do Krakowa byl zábavný. Krakow je krásné město s úžasnou architekturou a pestrou kuchyní. Muzeum Czartoryských mělo kromě Dámy s hranostajem spoustu zajímavých obrazů a děl. Výlet do tábora Auschwitz-Birkenau byl podle mě zajímavý a plný příběhů osob, co v táboře prožívali mezi roky 1940 až 1945. Díky prohlídce jsem si dokázala představit obtížný život vězňů a to, čím si museli projít. Prohlídka byla dojemná, ale jsem ráda, že jsem zvládla si ji celou projít a vyslechnout.“ Zuzana

„Vidět Osvětim naživo bylo něco úplně jiného, než ji znát jen z hodin dějepisu či filmů. Do teď mi běhá mráz po zádech a naskakuje mi husí kůže, když si vzpomenu na tu atmosféru. Neuvěřitelně mě zasáhlo, jak rozlehlý je vyhlazovací tábor ve skutečnosti. Stála jsem tam, kde se odehrávalo tolik hrůz, viděla jsem místa, která byla svědky lidského utrpení v nepředstavitelném měřítku. Pocit bezmoci a krutosti se slovy těžko popisuje. Uvědomila jsem si, jak křehká může být lidská existence a jak moc bych měla být vděčná za to, co mám – za svobodu, za jídlo, oblečení, a především za rodinu.“   Linh

„Tato exkurze pro mě byla silným zážitkem, který ve mně zanechal spoustu emocí. Nejvíce mě zasáhla návštěva koncentračních táborů v Osvětimi a Březince, kde jsem si uvědomila hrůzy, které se tam děly. Procházet místy, kde lidé trpěli a umírali, bylo náročné, ale také velmi důležité pro pochopení historie. Krakow na mě naopak působil velmi živě a krásně. Nejvíce jsem si užila procházku po náměstí a historických památkách. Celkově byla exkurze velmi zajímavá a poučná. Jsem ráda, že jsme dostali tu možnost vidět tato místa na vlastní oči. Zároveň jsem si užila čas s  kamarády a společné zážitky.“ Tereza

„Exkurze do Hodonína u Kunštátu, Krakova a Osvětimi byla velmi silným a poučným zážitkem. Každé místo v sobě neslo hlubokou historickou stopu a umožnilo nám lépe pochopit události, o kterých se učíme ve škole. Návštěva Osvětimi byla obzvlášť emotivní. Vidět autentická místa a osobní předměty obětí nám pomohlo uvědomit si hrůzy, které se zde odehrály. Krakov naopak působil jako živé a  kulturně bohaté město, které má svůj jedinečný historický i současný význam. Dlouhý rozchod nám dal možnost prozkoumat místa, která nás zaujaly. Celkově šlo o velmi cennou zkušenost, která v nás zanechala hluboký dojem.“ Kateřina

„Líbil se mi hostel, jak probíhal program, všechno tak hezky plynulo a nikde nebyly žádné nezbytné prodlevy. Velmi se mi líbilo, že jsme prošli Krakow s učiteli a pak jsme měli ten dlouhý rozchod a  každý mohl Krakow prozkoumat po svém. Co se týče samotné Osvětimi, byl to velice silný zážitek a už druhou noc mě nenechává spát. Je to místo, které je jednou za život 100% dobré navštívit, ale víckrát nevím, jestli bych se chtěl vrátit. I když jsme téma holokaustu probírali již několikrát, tohle mi otevřelo oči jako nic před tím. Myslím si, že velkou zásluhu na tom měla i paní co nás prováděla. Byla opravdu fantastická a dodala tomu takové to něco navíc, jak kdyby nás opravdu vtáhla do doby, kdy ještě tyto tábory fungovaly. Takže celkově se mi celá exkurze velmi líbila a jel bych určitě znova. Z mého pohledu bylo všechno výborně organizované a připravené. Samotné Polsko mě velmi příjemně překvapilo a Osvětim je zážitek na celý život, to vím už teď.“  Daniel