Včerejší den a večer patřil Aidě Mujačič z Bosny a výtvarným dílům finalistů soutěže Památníku Terezín. Tato dáma svým životním osudem, postojem, zpěvem a osobností zanechala v každém něco ze sebe, co si všichni poneseme v srdci. Aidu doprovázel garant výtvarné soutěže Pavel Straka z památníku a večer zahájil zmíněnou výstavu. Večerní vernisáž navštívili studentky Univerzity 3. věku v Kadani, studenti tercie s rodiči, naše profesorky, bývalý profesor a fotograf Jan Straka a pár dalších hostů.

Celá akce by se neuskutečnila nebýt Marcely Svejkovské, již také patří poděkování nás všech. Zároveň akce byla součástí besed Míst na Slunci.

Od terciánů pro Aidu (13 až 15 let):

„Přednáška byla skvělá. Očekával jsem někoho, kdo si sedne, něco odříká a půjde domů. Ale Aida si to vyprávění vzala k srdci… Její následné učení se písničky bylo též skvělé.“

„Aidino vyprávění bylo inspirativní a zábavné, i když šlo o vážné téma. Myslím si, že její životní příběh je velmi zajímavý a trochu i komický. Píseň, kterou jsme zpívali, mě překvapila svou melodií a i jednoduchostí. Myslím si, že mi toto setkání dalo hodně. Děkuji.“

„Aidy vyprávění mě zaujalo. Bylo dojemné a inspirativní. Dokázala si splnit svůj zdánlivě nereálný sen, dostala se z válkou zničené země do České republiky. Aida Mujačič: Jděte si za svými sny.“

„Líbil se mi její přednes, pojala to zábavně.“

„Přednáška se mi líbila, dozvěděla jsem se věci, o kterých jsem si nemyslela, že jsou.“

„Všichni se nemají stejně dobře jako my.“

„Naučili jsme se novou písničku. Příběh, který nám řekla, byl zajímavý.“

„Každý máme být sám sebou, protože když budeme všichni stejní, nebudeme si moc nic říct.“

„Čekal jsem, že to bude nudné vypravování, které bude bavit jen pár lidí, ale tak to nebylo. Bylo to zajímavé a hlavně ta písnička na konci.“

„I v dobách, kdy je zle, bychom stejně neměli ztrácet naději.“

„Měli bychom být rádi za to, co máme.“

„Nejdřív jsem nevěděla, co mám od přednášky očekávat, ale poté se mi to moc líbilo. Odnesla jsem si poučení, že mám být ráda za to, co mám, protože z ničeho nic to každým dnem mohu ztratit. Také, že mám být sama sebou a neměnit se.“

„Za jejího dětství to neměla moc jednoduché, protože byla válka a oni se museli schovávat ve sklepě, kde měli i školu.“

„Každý máme být sám sebou, poslouchat svůj styl hudby a oblékat se podle sebe, protože to nás dělá výjimečné.“

„Čekal jsem, upřímně, že to bude nudné, ale byla to docela sranda, a dokázal jsem se vcítit do situace té války, líbilo se mi to.“

„Líbilo se mi, že s námi pracovala. Bylo vidět, že umí zpívat moc dobře a doufám, že ji ještě někdy uslyším. Jsem rád, že přijela zrovna k nám. S pozdravem Tobi.“

„V pondělí 24. 2. k nám na gymnázium přijel velmi vzácný host. Tato návštěva byla příjemná, pomohla mi více pochopit, jaké byly problémy v Jugoslávii, bylo to moc zajímavé. A aby toho nebylo málo, naučila nás jednu krásnou píseň. Moc děkuji.“

„Když nám vyprávěla o tom, jaké to pro ně bylo za války, dozvěděla jsem se toho hodně. Už předtím jsem věděla, že to nemohlo být lehké. Nikdy předtím jsem ale nepřemýšlela nad tím, jak to bylo s jídlem a chozením do školy. Ve filmech nám ukážou všechno možné, ale tohle ne. Upřímně netuším, jak bych to já zvládala.“

„Myslel jsem si, že když je to hudební workshop, tak bude zpívat, nebo hrát na nástroje. Ale tahle verze se mi líbila víc. Z akce jsem si vzal myšlenku, že se nemáme nejhůře a písničku v hlavě.“

„Bylo to super a nejvíce se mi asi líbilo, jak řekla, že když něco opravdu chceme, tak to dokážeme.“

„Pamatuju si písničku, kterou jsme se učili. Ty příběhy si moc nepamatuju, protože jsem to ze začátku nebral moc vážně.“

„Bylo to hezké i zábavné, mě to bavilo a měla hezký hlas.“

„Máme si uvědomovat, jak se máme dobře. Vždy si jít za svým snem.“

„Já jsem si z toho odnesl, že člověk, který prožil válku o hladu a strachu, tak může být veselý a šťastný člověk. Řekl bych, že je důležité, že se snaží vyprávět o věcech, které jako menší zažila.“

„Moc se mi líbilo, že jsme na konci zpívali písničku a tancovali u toho, ale hlavně mě Aida naučila jít za svým snem, ať už je jakýkoliv a nebát se toho.“

„Líbilo se mi, jak vyprávěla svůj vlastní příběh z dětství, co se jí stalo, a pochopila jsem, že každý člověk si zažil jak krásné, tak i horší věci, ale to neznamená, že by se měl vzdát svých snů.“

„Měli bychom být rádi, že nežijeme ve válce, nemusíme se bát, že nás někdo sestřelí cestou do školy, že nemáme hlad, když jdeme spát a že nám není zima. A taky, že i když na tom člověk není nejlíp, vždycky má naději a sen, za kterým chce jít.“

„Můžeme být rádi, že jsme zatím nezažili žádnou válku. Také bychom měli být rádi, že můžeme chodit do školy, ven s kamarády a do obchodu.“

„Bylo to super. Hrozně mě bavilo poslouchat Aidin příběh. Bylo to emotivní a zajímavé.“

Od kvintánů pro Aidu (15 až 16 let):

„Mě workshop velice zaujal. Bavilo mě to, písnička byla zajímavá a krásná. Dozvěděli jsme se něco o její kultuře, jejím životě. Mluvila povzbudivě a byla plná energie.”

„Workshop se mi velice líbil. Příběh Aidy byl motivující a zajímavý. Jediné mínus bylo málo času.”

„Workshop se mi líbil, bylo to příjemné zpestření dne. Určitě bych si to rád zopakoval.”

„Workshop byl velice zajímavý. Byla bych ráda, kdyby bylo více času a prostoru na otázky.”

„Workshop byl zajímavý, její příběh byl dobrý. Jen málo času.”

„Workshop se mi líbil, byl zajímavý, ale bylo málo času na otázky. Ráda bych, aby Aida přijela znovu.”